Fira sídlo biskupů a malý výlet do historie - Sweet diabetic Day

Fira sídlo biskupů a malý výlet do historie

Je osm ráno místního času. S Matym sedíme na terase hotelu, pofukuje svěží větřík a my si cpem břicha fíky a zajídáme je řeckým jogurtem. Mňam, nejlepší snídaně pod sluncem. Po snídani házím do batohu foťák, proteinovou tyčinku a jablko. Vyrážíme prozkoumat další čast ostrova.

Autobus zastavuje ve Fiře. Odtud jezdí návazné spoje do dalších městeček či letovisek. Házím batoh na záda a s Matym zapadáváme do nejbližší uličky.

Jde se poznat hlavní město Santorini, sídlo biskupů, jak ortodoxní, tak katolické církve.


Naší první zastávkou je jeden z mnoha kostelíků. Jeho krása nám bere dech. Zajímavé je, že z venku působí kostelíky obrovsky, jakmile vejdete dovnitř jsou docela malé, o to víc je v nich příjemno a útolno. Klidná atmosféra námi prostupuje do morku kostí, lovíme drobné, které záhy hážem do pokladničky a symbolicky zapalujem svíčku.


Po východu z kostela nám padá brada. Před očima se nám otvírá Caldera v celé své kráse a kolem ní se na skalách tyčí ty nejkrásnější bílé domečky, které jsou typické pro kykládskou architekturu. Z každého koutu na nás dýchá kus historie. Zcela bez dechu pozorujem tu nádheru kolem.






Procházíme spletitými uličkami lemovanými množstvím krámků se suvenýry všech druhů, míjíme nádherné taverny zasazené do stěn skalisek a poctivě všechno dokumentujeme. Foťáky cvakají a brady nám padají zas a znovu. Na oběd se zastavujem do jedné taverny, abychom si mohli Firu vychutnat plnými doušky. Obsluhuje nás příjemná paní domácí, povídá nám zajímavosti ostrova a života na něm a zásobí nás nemalým množstvím vína. Lidé jsou tu velmi pohostinní a přátelští.





Po obědě se přesouváme do archeologického naleziště Akrotiri. Historie tohoto dávného prehistorického městečka sahá až do dob 6 tisíc př.n.l. Bloumání areálem je skutečným výletem do minulosti. V jednotlivých částech lze rozeznat uličky tehdejšího městečka, o kus dál pozůstatky stěn domů s viditelnými dveřmi nebo okny. Přemýšlím, kolik životů tu vyhaslo, jaké radosti a starosti zažívali místní obyvatelé.




Do hotelu se vracíme večer celí uchození a nabití mnoha dojmy. Nějakou dobu o všem diskutujem s dalšími "spolubydlícími" z hotelu a mezi sebou. Pak padáme do postele a těšíme se na relax u knížky a moře následující den.



V dalším postu se podíváme do městečka Oia. Říká se, že v tomto městě jsou nejkrásnější západy slunce na celém světě. Těšíte se?

Krásný večer, Vaše


You Might Also Like

0 komentářů

Vaše komentáře mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dělají mi ohromnou radost. Děkuji za ně!