Velikonoce v Bratislavě a jak jsme málem neměli kde spát - Sweet diabetic Day

Velikonoce v Bratislavě a jak jsme málem neměli kde spát

Stojíme v mezinárodním vlaku, který je narvaný k prasknutí. Stevard se přes tu masu lidí snaží protlačit s vozíčkem plným občerstvení. Čekám, kdy ho některý z cestujících pošle, i s vozíčkem, do patřičných míst. Neděje se tak a stevard si sebevědomě razí cestu skrz cestující. Dávám mu v duchu bod za odvahu a zároveň ho proklínám. Lepit se na cizí lidi, ze kterých táhne alkohol (a to je, vážení , 9 ráno!!) není moje hobby.
Po 60 minutách divoké jízdy vystupujem na nádraží v Bratislavě. Jsme zaskočeni hned ze startu svérazností tohoto nádraží, které nemá výtah ani plošinu. V duchu přemýšlím, jak se asi dostává člověk upoutaný na vozík z nástupištem do haly. Maty má naštěstí berle a tak zahajujem tůru po schodech (v této chvíli jsme ještě netušili, že tento bariérový problém se netýká jen nádraží). Schody úspěšně zdolány, vyrážíme se ubytovat na hotel.


HOTEL BLUE
Je naším dočasným domovem. Na to, že jsme málem neměli kde bydlet a hotel brali doslova za minutu dvanáct, jsme nemohli vybrat líp. Hotýlek je malý, vládne v něm rodinná a přátelská atmosféra, všichni jsou velmi vstřícní a milí. Nakonec jsme rádi, že to s tím ubytováním nevyšlo úplně podle našich představ. Původně jsme měli bydlet v krásném bytě s výhledem na Bratislavu. Těšili jsme se na něj do té doby, než Maty otevřel rezervaci a zjistil, že si spletl datum. Místo z pátka na sobotu nám jej zarezervoval ze soboty na neděli. Uuups. Naštěstí storno podmínky byly velmi mírné, takže jsme ubytování s těžkým srdcem zrušili a honem hledali jinou variantu.
Hotel nás vyšel na necelých 60 eur i se snídaní. Tímto děkujeme hotelu Blue za špičkový servis a za to, že jsme nemuseli kempovat na ulicích Bratislavy, haha. #jsmecestovatele


PROGRAM/ CO VIDĚT

Michalská věž
Nahoře jsem sice nevyšplhali, ale stát pod ní bylo stejně kouzelné. Michalskou věž najdete v propletených uličkách starého města.


Staré město
Proplétat se všemi těmi uličkami, hlavně teda těmi zapadlými, je prostě kouzelné. Tohle na procházkách městy milujem. A je jedno jestli je to Olomouc, kde žiju už 7 let, nebo Bratislava, kde jsem byla poprvé.


Dunaj
Přes staré město jsme se pomalým tempem propletli až k Dunaji. Krásně jsme se kolem něj prošli, pokochali se výhledem na hrad a zakotvili v Dunajském pivovaru.



Hrad
Než jsme se dostali na hrad čekal nás pořádný "výšlap". Nohy po celém dnu bolely a Maty nadával na každý krok. Zvlášť do toho kopce. Stálo to ovšem za to! Nevím, co proti hradu všichni mají (máte), ale nám se líbil. Opravdu moc. Fotili jsme se na zídce, pod zídkou, u hradu, z boku hradu, fotili jsme výhledy a panoramata a cárali tam dobrou půlhodinu.








PODNIKY...
... které stojí za to

Dunajský pivovar
Procházku kolem Dunaje jsme zakončili právě na vodě, v Dunajském pivovaru. Jedná se o podnik na lodi, kde mají vyšší ceny ale to nejlepší pivo pod sluncem (a to pivo běžně nepiju). Pokud budete mít štěstí, bude otevřená i terasa, kde se můžete kochat výhledem na klidný Dunaj a zámek v dáli. My to štěstí neměli, ale na terasu sme si objednávku přenesli. Tenhle kouzelný výhled jsme si nemohli nechat ujít.



Bratislavská restaurace
Mají tady ty nejlepší halušky pod sluncem a ještě lepší obsluhu. V Bratislavě jsme byli mírně šokování, jak jsou všude nevrlí a ne moc příjemní. Tady jsou úžasní, veselí a i pár slov a vtípků s váma prohodí. Trošku tu pokulhává pivo (říká Maty), ale za to prostředí, vynikajíví slovenské jídlo a milou obsluhu to fakt stojí. Prostory jsou taky moc zajímavé. Hádám, že restaurace je v prostředí bývalého divadla. Pokud budete v Bratislavě, určitě se stavte. Jsem si jistá, že se vám bude líbit. Mrknout můžete tady.

Brasseria Altitude restaurant
Pokud se vydáte na televizní věž Kamzík jediná možnost, jak mrknout na dechberoucí výhled je navštívit jeden z podniků. Na výběr máte Altitude restaurant či Braserii. My chtěli do restaurace. Je tam větší výhled a k tomu "otáčivá" část restaurace. Bohužel bez rezervace se těžko dostanete. Restaurace je téměř pořád plná. Zakotvili jše tedy v Brasserii o patro výš. Výhled jsme měli jen na jednu stranu, ale i tak jsme ztratili dech. Bratislavu máte jako na dlani. Výhledy ty my s Matym můžem, takže jsme byli nadšení. Doporučuju vyzkoušet nějakou dobrotu v rámci denního menu. My si moc pochutnali na gnocchi s medvědím česnekem, tyrolskou slaninkou a smetanovou zálivkou. Cena byla na Bratislavu příjemná, ccca kolem 5 eur (polévka nebo předkrm+ hlavní jídlo).



Urban House
Asi jste si říkali, kde je tip na nějakou kavárnu. Všema deseti doporučuju Urban House. Hipster prostředí a špičková káva. Místa je dost pro všechny. Já se uvelebila v ušáku a vychutnávala si skvělý flat white.








PRUVODCI
Bez těch bysme si možná Bratislavu neoblíbili tolik, jako s nimi. Vždycky je dobré mít k ruce někoho, kdo město zná, ví kam vás zavést, co doporučit a taky zná ty tajný uličky, o kterých moc turistů neví. My měli ty nej průvodce bez kterých by to nebylo ono. Takže děkujeme!!


GLYKEMKY
Ty jsou součástí každého dne, každého výletu, zkrátka mě. Glykemky jsem měla vzorové, což bylo dáno hlavně tím, že jsme celý den a fakt hodně chodili. Ne nadarmo se říká, že chůze je nepřitozenější pohyb :-).


POČET KM V NOHÁCH
Za ty dva dny jsme nachodili zhruba 20km. Pro někoho málo, pro Matyho to je další osobní rekord. To víte, zluste si sami chodit s dvěma nohama navíc (rozuměj berle), jak sám rád říká.

Byli jste někdy v Bratislavě? Jak se vám líbilo? A jak se vám líbí tenhle typ článků? Čtete je rádi, nebo raději jiný šálek kávy?

Krásný první máj, Vaše


You Might Also Like

0 komentářů

Vaše komentáře mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dělají mi ohromnou radost. Děkuji za ně!