Jeden obyčejný víkend - Sweet diabetic Day

Jeden obyčejný víkend

Máme tu opět pondělí, víkend nenávratně za náma. Možná se stal dalším v řadě. Možná sebou nese chuť vzpomínek na to, co jsme prožili.

Moje víkendy jsou s příchodem jarního počasí mnohem intenzivnější, mnohem "nabitější". Jsou vpodstatě úplně obyčejné, ale přesto dokonalé. A protože nechci, aby se minulé dny staly tak rychle pouhou vzpomínkou, rozhodla jsem se, že o tom našem napíšu pár řádků. 

Beztak to už plánuji týdny o všech předešlých víkendech. A třeba vás inspiruju na ten nadcházející. Velikonoční a ještě k tomu prodloužený.

PÁTEK
Nevím jak vy. Já mám pátek za malou sobotu. Je to jediný den, kdy komčím v orci ve 4 odpoledne, namísto v 6. Doma jsem brzo. Vždycky mám představy kolik toho ještě stihnu (to, že realita je jiná je asi zbytečné zmiňovat). Můžu být "dlouho" vzhůru a hodiny si povídat s matym, číst dobrou knihu nebo se dívat na dobrý film. A sklenka vína. Ta nesmí chybět.
Tenhle pátek to mebylo jinak. Měla jsem v plánu zaběhnout na poštu, poslat balíky co mi už dlouho strašily doma a jít běhat. Kdo sleduje můj instagram či facebook, pravděpodobně mu neuniklo, že jsem zase začla. A že mě to letos chytlo nějak víc (vision board má asi něco do sebe). Jaké bylo překvapení, když mě z pošty Maty zavezl do naší oblíbené italské restaurace a objednal oblíbenou pizzu. Jak to dopadlo s běháním si domyslete :-).


SOBOTA
Dopadlo to tak, že jsem běhat nešla ani v sobotu ráno. Milsto toho jsme si polenošili v oeřinách, dali dlouhou snídani a vyrazili do města. Konkrétně do cestovky. Vybírat dovolenou. Jak já se na ni letos těším. Po 2 letech konečně vyrazíme pryč. A rovnou na 12 dní. Minimálně. Potřebujem to jako sůl, oba. Kam, to vám ještě nepovím. Sami to totiž ještě nevíme. Prozradím vám ale, že chceme k moři, do nějakého pěkného místa, ze kterého se dá cestovat po památkách a nasávat místní atmosféru. Pokud vás třeba nějaké napadá, budem rádi za doporučení. Do čtvrtla to musíme rozlousknout.
Místo bazénu (kam šel Maty) jsem nazula tenisky a konečne vyběhla. Bylo to peklo, přátelé. Uběhla jsem pouhé 2 km, které jsem protrpěla. Co naplat, třeba příště.


NEDĚLE
Sotva jsem rozlepila oči už jsem na sebe házela sportovní oblečení. Dneska to dám, říkala jsem si. Maty se mi chlámal z postele (a čekal, kdy žuchnu zpátky za ním). Záhy pochopil, že to jako myslím fakt vážně. Dal mi přesně 20 minut na to, stihnout odběhnout, co jsem měla naplánováno. Světe div se, přetáhla jsem o pouhé 3 minuty. Z toho jasně plyne, že na mě platí vidina společné snídaně a taky jídla. Takže až mě budete chtít motivat, prosím takhle :).
Odpoledne jsme vzali vodítko a vyrazili na krásnou procházku. Až do města. Parkem. Pěšky. Bylo to bájo. Zakotvili jsme v naší oblíbené tvarůžkové cukrárně, posadili se na zahrádku se všema tvarůžkovýma zákuskama a zapili to první domácí bezovou limonádou. Poctivou. Žádný sirup, jenom bez a jablečný mošt. Mňam. 
Po cestě domů jsme potkali naše sousedy (teď už bývalé), koupili pár dobrot a hodili je u nás na gril. Balkonová sezona odstartována. Yesss. Na to jsem těšila, jako blázen.

A jaký byl ten váš víkend? Doufám, že minimálně stejně báječný, jako ten náš. A co plánujete na ten nadcházející prodloužený?


Tak my už se jdem dívat na kriminálku. Maty tu do mě dloubá, že už je čas.

Krásný večer, Vaše


P.S.: Děkuju moc za vaše komentáře k posledním článkům. Neumím slovy vyjádřit, jakou mám radost, že články čtete a baví vás.


You Might Also Like

2 komentářů

  1. Mala si velmi pekný víkend :) A veľmi sa mi páčia tie behy :)

    dazzlera.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Heleno,

      Běh mě letos pořádně chytil! Svědčí o tom i falt, že jsem se registrovala na nějaké "závody". Tak snad mi to vydrží i v parném létě a počet kilometrů bude narůstat :-).

      Měj hezký pátek, Jituš

      Vymazat

Vaše komentáře mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dělají mi ohromnou radost. Děkuji za ně!