Není všechno zlato, co se třpytí - Sweet diabetic Day

Není všechno zlato, co se třpytí

Mám za sebou "pohovor". Další z mnoha za poslední dobu. Životopis mám načančaný jako ten nejsladší cupcake. V psaní motivačních dopisů se ze mě stává (skoro) profesionál. 

Některé schůzky jsou v podstatě příjemné. Z některých výběrových řízení odcházíte s pocitem, že jste to zvládli na jedna s hvězdou. Tohle musí vyjít, říkáte si. O to větší je pak zklamání, když to nevyjde vám, ale té tiché, nenápadné slečně v rohu. Z některých odcházíte mírně rozladění, jinde si připadáte zase jako největší idiot na planetě. Nejhorší pohovor v historii pohovorů. To si většinou v danou chvíli myslíte. OMYL! 

Vždycky ale opravdu vždycky může být hůř.

O tom mě přesvědčil můj poslední "pohovor" A pevně věřím, že už mě nic horšího nepotká (čtu si větu napsanou výš a vážně se začínám bát).Uvozovky jsem použila schválně. Popravdě ani nevím jestli se to, co jsem zažila (a že to teda nebylo fakt nic příjemnýho) dá nazvat pohovorem. 

Nabídka to byla moc pěkná. Vypadalo to na docela normální a pohodovou práci, kolektiv nebyl žádná slepičárna a nabízený plat nebyl k zahození, co si budem vykládat. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí. 

Narovinu, nejsem žádná modelka s mírama 90-60-90 a tvář alá barbie mi taky do vínku daná nebyla. Už nějaký ten pátek mě trápí nějaké to kilo navíc (ale zas jako nejsem "velryba" to aby náhodou nedošlo k omylu), zuby bych mohla mít bělejší (jestli znáte nějaký fígl sem s ním), prsa klidně o nějaké to číslo menší (v tomhle případě jsem šla asi dvakrát, když se rozdávalo, haha) a moje IQ rozhodně nedosahuje na guinessovu knihu rekordů (né že bych byla v pásmu retardace, to aby bylo jasno).

Většinou o svých nedostatcích moc dobře víme. A třeba se na nich snažíme pracovat a třeba taky ne. Volbu máme každý pevně ve svých rukách (díkybohu). Když si vás ale potencionální zaměstnavatel začne chtít předělávat k obrazu svému a řekne vám to na plnou hubu a dost nevybíravou formou je to na pováženou. V momentě kdy k tomu přihodí ještě pár tisíc navrch je to na facku. 

Uvědomila jsem si jak strašně velkou roli hraje v dnešní společnosti vzhled a peníze

Je mi z toho smutno. Chtěla bych tenhle pitomý stereotyp změnit ovšem za prvé jsem na to malý pán a za druhé nevím jak. Včera jsem usínala demotivovaná, unavená z toho věčného tápání a slzy mi kapaly na polštář ještě hodně dlouho po půlnoci. 

Co jsem si ale uvědomila je fakt, že je třeba mít se rád. I s pár kily navíc, velkýma prsama nebo třeba velkým zadkem, vlnitýma vlasama, dosaď si dle potřeby. A tak vás prosím

Mějte se rádi

Jste dokonalí přesně takoví, jací jste. Pamatujte na to. Nikdo nemá právo snižovat Vaši (lidskou) hodnotu a rozhodovat o tom jak máte vypadat, kolik máte mít na výplatní pásce, co máte studovat nebo s kým máte žít. To že v očích jiných je to "špatně" neznamená, že je to pravda. To "správné" víte jen vy sami a musíte to cítit. A když to víte, tak to prostě víte.

Na závěr bych vám chtěla poděkovat za to, že tu jste a že tyhle články čtete. Moc pro mě znamená každý čtenář, každý nový komentář, každý jedinečný názor. Společně tady tvoříme místo, kam se ráda vracím, píšu s radostí a nebojím se sdílet ty šťastné ale i ty míň sťastné události
.

Děkuju. Krásnou dobrou noc, Vaše


You Might Also Like

7 komentářů

  1. Moc povedený článek!
    Ano máš pravdu,dnešní svět je v tomhle směru dost na nic,všude hraje roli hlavně vzhled a nikdo málo kdo kouká jací jsme uvnitř.. ať už je to v práci,nebo ve škole.. nebo jen na ulici.. (jistě,člověk na ulici asi nebude poznávat jakým jsem člověkem uvnitř,ale když mě nezná tak ať nesoudí. Konkrétně mluvím k holkam v mým věku-14,15 let.. namyslene,nos nahoru a když je někdo něčím odlišný od davu,jako treba já,tak hned blbě čumí..proč?žiju ve svobodným státě,můžu nosit a vypadat jak chci.. tak proč? Kde je ideál krásy?..)
    Páni ,trošku jsem se rozepsala,měla bych o tom téma napsat článek abych nemusela vylivat své myšlenky do zbytečně dlouhých komentářů :D
    Jinak co se bělení zubů týče,zkus balicí pásky,slyšela jsem že to dost pomáhá,mám dojem že existuje i bělící zubní pasta,moje mamka ji měla,doveženou z Ameriky a myslím že s ni byla spokojená,bohužel uz si nevybavim název,ale určitě to najdeš kdybys chtěla :)
    Nebo prý pomáhá kokosový olej) tak snad jsem ti aspoň trošku pomohla :D :))
    Vážně super článek i blog ^^
    Essdeesthoughts.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za tak dlouhý komentář a tvůj názor :). Právě naopak, vážím si, že jsi tu strávila tu chvilku a věnovala energii do tohoto komentáře. Myslím, že jsi krásně vystihla tu myšlenku. Dnešní doba je uspěchaná a lidé nemají (nechcou mít) čas na to, poznat člověka. Mnohem rychlejší je jej zaškatulkovat a odepsat rovnou. Pořád si ale myslím, že je spousta lidí, kteří jsou upřímní a nesoudí. Jen je potřeba je najít :).
      Kokosové mlíko jsem si shodou okolností koupila přesně v den, kdy jsem tu objevila tvůj komentář. Jak milá náhodička :). A je vážně supr. Tak uvidíme, jestli budu mít do měsíce chrup jak hollywood star :))
      Jsem moc ráda, že se článek líbil. Tak zase někdy na viděnou.

      Hezký večer měj, Jituš

      Vymazat
  2. Krásně napsané! Pohovory jsou už dost stresove a ještě nějaký blbeček na něm, to moc nepřidá. Držím palce, ať brzo najdeš nějakou moc fajn práci!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Adriano,

      děkuju za milý komentář. No co k tomu dodat. Zkrátka a dobře "nejhorší je srážka s blbcem". Věřím, že boží mlejny melou a karma v ten správný okamžik zafunguje :).

      Měj fajn večera zase se někdy "zastav". Jituš

      Vymazat
  3. Tak z toho, čím sis prošla, se mi udělalo až mdlo :/ To snad ani není možný, v jaký době to žijeme. Holt ať žije kult "Milujte své tělo, ale jen pokud má ideální tvar a tvář".
    Hlavně nevěsit hlavu, přeji ti, aby na jeden tenhle "pohovor" přibylo aspoň pět úspěšných! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abych pravdu řekla, teď už na to vzpomínám jako na "veselou" histroku. Je ale pravda, že v den pohovoru a den po něm mi dvakrát do skoku nebylo. Nicméně beru to jako další z mnoha zkušeností :). Myslím, že za tenhle kult hodně můžou média. Jsme tím "ideálem krásy" masírovaní téměř 24 hodin denně, ani si to mnohdy neuvědomujeme. Zatím nezbývá než se k tomu postavit čelem a brát to s nadhledem.

      Děkuju za úžasnou podporu, komentář mě fakt nakopnul, zvlášť ta poslední věta :). Snad už brzo něco vyjde a já si řeknu, že to čekání a hlavně hledání stálo za to :).

      Fajn večer, Jituš

      Vymazat
  4. Tak to je mi líto, popravdě si to moc nedovedu představit, mně vyšly všechny pohovory a dostala jsem tedy všechny práce které jsem zrovna chtěla. Ale na druhou stranu mám nepříjemné zkušenosti třeba přímo z těch prací...

    OdpovědětVymazat

Vaše komentáře mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dělají mi ohromnou radost. Děkuji za ně!