My češi, věčně nespokojení...

Poslední dobou jsem vůči okolí a hlavně lidem okolo sebe vnímavější. Alespoň já mám ten pocit. A čím víc vnímám svět okolo sebe, utvrzuji se v tom, že jsme my, Češi, stále nespokojení. Buď je moc teplo, nebo zase moc zima. Máme málo volného času a nebo naopak nevíme co s ním. Chybí nám někdo vedle sebe a když už s někým jsme, najednou to nějak není ono... Tam nás bolí, tu nás píchá, špatně se nám spí... Nevážíme si těch drobností, které dělají život krásným...



Místo, abychom byli vděční za krásné chvíle, za to, že tu smíme být, neustále hledáme něco, proč nemůžeme být šťastní a spokojení. Uznávám, že věčná nespokojenost není pouze výsadou Čechů, každopádně mám pocit, že my na ni máme obzvlášť talent...



Ano, i já znám ty dny. Většinou mě ten pocit nespokojenosti pronásleduje už od zazvonění budíku. Najednou je celý svět šedý, někdy až černý. Jsem celá rozlámaná, podrážděná a protivná. Rozladí mě situace, nad kterou bych jindy mávla rukou a udělala z ní vtipnou historku. Na svět kolem sebe se mračím, nic se mi nechce. Nejradši bych byla neviditelná.

Naštěstí vždycky zasáhne něco, co mě přivede zpět ,,na zem,,. Chytnu se za nos a je mi jasné, že druzí nejsou povinni snášet moji rozladěnou a protivnou náladu. Co je pro mě důležité uvědomit si, fakt, že to co do světa vysíláme, to se nám taky vrátí. Budu se mračit a budu protivná? Oká, ale všichni budou protivní i na mě. Už dávno jsem se přesvědčila o tom, že akce vyvolá patřičnou reakci. Je jen na nás, jaká akce to bude. Od toho se pak bude odvíjet celý náš den a také život.

Já si vybrala tu druhou, namáhavější cestu. Nechci se na svět kolem sebe mračit. Chci se usmívat, potkávat lidi, kteří mě nevysávají, ale naopak mi mají co předat. Chci se učit a být lepším a lepším člověkem. A tak, když přijde takový pošmurný den a já úsměv zapomenu za dveřmi, snažím se, zuby nehty, na vše nahlížet s nadhledem. Na každou situaci se snažím dívat jako na příležitost být lepší a vzít si z ní ponaučení. A především se snažím být šťastná. Protože štěstí a spokojenost není o příležitosti. Je to o tom nebát se vystoupit ze své komfortní zóny, o přístupu a v neposlední řadě o tom, jaké si to uděláme a jaké to chceme mít.



Buďte šťastní.

Vaše



You Might Also Like

2 komentářů

  1. Hezký článek. Trochu mě rozveselil, protože mi připoměl, že poslední dobou jsem "grumpy" pro nic za nic a moc si nevážím toho, co mám. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný článek, mám stejné pocity. :)

    OdpovědětVymazat

Vaše komentáře mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dělají mi ohromnou radost. Děkuji za ně!